Akathist k sv. Zdislavě

Akafist

Akafist, též Akathist nebo Akathistos (řecky Ακάθιστος - nesedící, tj. zpívaný v stoje) je ve východním ritu liturgický hymnus o zvláštní struktuře. V západní liturgické tradici jsou mu blízké litanie. Ve východní liturgii má akafist významnou úlohu.

Akafist se skládá z úvodních formulí a dále ze dvaceti pěti částí, třinácti tzv. kondaků (též kontakion) a dvanácti tzv. iků (ikos, též oikos), což byly dvě hlavní formy byzantské duchovní poesie. Kondaky jsou delší básnické pasáže, které zpravidla končí zvoláním "aleluja", zatímco iky jsou litanické série zvolání. Všechny kondaky a všechny iky většinou končí stejnými slovy, jakýmsi refrénem (v mariánském akafistu: Raduj se, nevěsto nesnoubená). Třináctý kondak se opakuje třikrát, po něm znovu následuje první ikos a první kondak, případně následuje ještě závěrečná modlitba.

Nejznámějším a nejstarším akafistem je Mariánský akafist, oslavující zvěstování Panny Marie, narození Krista a další novozákonní události. Mariánský akafist vznikl v 6. století a je velmi oceňován i pro svou básnickou hodnotu. Existuje ale i mnoho jiných modliteb, utvořených v této formě, např. Akafist Ježíši nejsladšímu, Kristovu vzkříšení, akafisty k různým svatým, akafist kajícný a tak dále.

Označení akafist se používá také pro ikony, před nimiž se akafist modlí.